- Různé zajímavosti
- Zveřejněno 23. dubna 2020
- Lucie Kohutová
Komentář Dušana Šlachty k podvodům na internetu
Dušan Šlachta přináší svůj náhled na situaci související s podvody při hraní bridže online.
Některé problémy jsou jenom v hlavě. Na jednu stranu nám ty hlavy fungují každému jinak a názory každého na jednu věc se mohou lišit. Na druhou stranu fungují ty mozky mnohdy zcela identicky napříč všemi politickými, národnostními, věkovými, genderovými atd. skupinami. Jako příklad uvedu odolnost názoru vůči faktům.
Jsem dlouhá léta příznivcem online bridže. Ale za ta dlouhá léta nevím o žádném online turnaji v našich zemích o ceny nebo alespoň medaile. ČBS odmítá i sebemenší přidělování klasifikačních bodů - co kdyby se někdo stal regionálním mistrem podvodně, že. Dlouhá léta slýchám stejnou námitku: na internetu se dá podvádět a není možné to kontrolovat. I když si myslím, že k docela slušnému zabezpečení by stačil TeamViewer, případně s jednou kamerkou u hráče k tomu. Ale v tomto článku to neřeším.
Teď nastala situace, kdy by se nám online bridž velice hodil, protože offline se hrát nesmí. Přesto se turnaje odkládají a ruší, místo aby se odehrály online. I s mnoha výhodami, které by to přineslo. A proč? Protože na internetu se hráči stávají podvodníky. Proč stávají? Protože právě to tvrdí odpůrci online hry. Vysvětlím.
V Česku i na Slovensku je třeba 1. liga víceméně uzavřená množina hráčů. Podle kritérií online/offline a poctivec/nepoctivec je rozdělíme do čtyř skupin. Poctivci online i offline, kterých je, pevně věřím, přes 90 %, nás nezajímají. Kvůli nim online turnaje zavrhnout nemusíme. Podobně podvodník online i offline, u něhož se pouze můžeme bát, že na internetu bude podvádět snadněji a více. Podvodník offline, který se online stane poctivcem, je nejspíš prázdná množina, ale nám by rozhodně nevadil. Zbývá tedy pouze problematická skupina, kdy se offline poctivec stane online podvodníkem. A tahle skupina odpůrcům nepřekonatelně vadí. Kolik % hráčů byste odhadem v této množině očekávali? Je to natolik významné číslo, že kvůli němu vylijeme s vaničkou i dítě? Tedy zabráníme podvodům tím, že nebudeme pořádat online turnaje.
Nejsilnější protinámitku vidím ovšem v tom, že si věty o podvodech řekneme celé, včetně části, kterou jejich autoři nechávají nevyřčenou, skrytou. Odůvodnění, proč nejde hrát online oficiální soutěže, první citát:
"Na online turnajích nelze zajistit a kontrolovat 100% korektnost..."
A skrytá část:
"...zatímco na offline turnajích 100% korektnost zajistit a kontrolovat lze."
Druhý citát:
"Nie je mozne zamedzit a pripadne dokazat vymenu nelegalnych informacii telefonom a podobne..."
Tento citát má nevyřčeno:
"...zatialco v realnych podujatiach vymene nelegalnych informacii je mozne zamedzit a pripadne ju dokazat."
Opravdu si autoři těchto a obdobných výroků myslí, že je to pravda? Jako mnohaletý účastník šifrovacích her jsem vždycky namítal, že u stolu je možné podvádět nekonečným množstvím způsobů. Že to, že je komunikace mezi partnery kontrolovaná (druhým párem), neznamená, že nenese mnoho neviditelných informací. Praxe můj názor potvrdila i na nejvyšší úrovni, ale ani tyto případy odpůrce nepřesvědčily. Zatím je lepší se tvářit, že to byly jen ojedinělé výstřelky a že na nižších úrovních k něčemu podobnému jistě nedochází. Jak je uvedeno na začátku - ignorují se fakta (fakta!!!) odporující názoru.
Historicky již před desítkami let vymysleli Poláci v družstvech seřazení karet, mají-li v partii soupeři manši, hraní vabank zápasů v posledním kole švýcaru a v klubu jsme měli hráče, kteří signalizovali počet karet v barvě počtem prstů na kartách v ruce a na stole. Nic z toho není pro ochránce čisté hry důvodem k nepořádání turnajů a nerozdávání cen a medailí. Jak to?
Problém je zase jen v hlavě, konkrétně v představivosti. Když se řekne online bridž, naprosto každého hned napadne: "Vždyť můžou tajně komunikovat!"
Možnosti v offline bridži málokoho napadnou hned a většinu (snad, naštěstí) nikdy. Dále musí hlava ignorovat fakta odporující názoru, protože možnosti pomocí kašlání, otáčení karty či posouvání krabice byly všem předvedeny.
Popravdě je třeba říci, že zákonodárci si možnosti podvodů offline uvědomují. Zamezování nelegálním informacím (ne nutně úmyslným podvodům) bylo jedním z důvodů zavedení bidding boxů, hlavním důvodem vzniku zástěn a dnes změn v Pravidle 1 po mnoha letech. Pokud ovšem tvůrci Pravidel budou chtít zamezit všem možnostem, které realita u stolu umožňuje, budou Pravidla rozsáhlejší než Britská encyklopedie a stejně ještě nekonečně mnoho způsobů zůstane.
A kolik způsobů je v online bridži? Jen jeden jediný - tajné technické spojení! Jen tomuto stačí zamezit a vše bude čisté. Je naopak nemožné zamezit všem možnostem v offline hraní (ve skutečnosti vím i o jiném způsobu online, ale nebudu dávat návody).
Jak je to s dokazováním? V krajním případě je v dnešní elektronické době všechno dohledatelné, o každém spojení je uložena informace na zařízení uživatele i poskytovatele. Zatímco offline i v případě pořízení mnoha videozáznamů nemusí důkazní břemeno všude obstát. Neignorujte fakta. Bez záznamu, který se ovšem u nás nikde nepořizuje, není šance už vůbec.
Říká se, že každý pár, který spolu hraje delší dobu, hraje neeticky. Zkrátka ať chcete, nebo ne, někdo méně, někdo více vnímáte chování partnera v určitých situacích a následně ho umíte interpretovat do hry. Typicky rozeznáte, když nepochopil vaši hlášku nebo se mu nelíbí výnos. Ale i obecně nelze zcela potlačit řeč těla a mnozí se o to ani nesnaží. Online bridž veškerou řeč těla ruší, jedinou informací je čas partnerovy akce, který můžete (nelegálně) využít jen s rizikem, že nepřemýšlel, ale řešil s manželkou, kdy už dohraje.
K čemu jsem chtěl dospět: je-li podmínkou pořádání oficiálních turnajů zajištění 100% korektnosti, zabránění výměně jakýchkoli neoprávněných informací a podobně, není možné pořádat žádné offline turnaje dosavadním způsobem. Tyto turnaje dokonce nevyhovují těmto podmínkám podstatně více než online turnaje.
Zmíním ještě argument: "Nikdo na světě to nedělá."
Vysvětlení najdete hned na začátku článku. A psal o tom už Murphy ve svých zákonech:
"Odborník je člověk, který přijíždí z jiného města."
A nakonec, jak říkal můj tchán:
"Kdo nechce, hledá důvody; kdo chce, hledá způsoby."
Máme teď jedinečnou příležitost to vyzkoušet, aniž bychom narušili běžné turnaje. Tak ji neprohospodařme.
Dušan Šlachta